středa 17. prosince 2014

Rétorická analýza projevu: Emma Watson o genderové (ne)rovnosti v OSN

Britská herečka Emma Watson mluvila dne 20. 9. 2014 na půdě OSN o genderové (ne)rovnosti na základě své velvyslanecké pozice ve Výboru pro rovnost pohlaví a posílení postavení žen. Představila nově vzniklou kampaň HeForShe.


                                                                                                                      1

Originální text projevu (po něm český překlad a analýza)


Today we are launching a campaign called for HeForShe. I am reaching out to you because we need your help. We want to end gender inequality, and to do this, we need everyone involved. This is the first campaign of its kind at the UN. We want to try to mobilize as many men and boys as possible to be advocates for change. And, we don’t just want to talk about it. We want to try and make sure that it’s tangible.

I was appointed as Goodwill Ambassador for UN Women six months ago. And, the more I spoke about feminism, the more I have realized that fighting for women’s rights has too often become synonymous with man-hating. If there is one thing I know for certain, it is that this has to stop.

For the record, feminism by definition is the belief that men and women should have equal rights and opportunities. It is the theory of the political, economic and social equality of the sexes.

I started questioning gender-based assumptions a long time ago. When I was 8, I was confused for being called bossy because I wanted to direct the plays that we would put on for our parents, but the boys were not. When at 14, I started to be sexualized by certain elements of the media. When at 15, my girlfriends started dropping out of sports teams because they didn’t want to appear muscly. When at 18, my male friends were unable to express their feelings.

I decided that I was a feminist, and this seemed uncomplicated to me. But my recent research has shown me that feminism has become an unpopular word. Women are choosing not to identify as feminists. Apparently, I’m among the ranks of women whose expressions are seen as too strong, too aggressive, isolating, and anti-men. Unattractive, even.

Why has the word become such an uncomfortable one? I am from Britain, and I think it is right I am paid the same as my male counterparts. I think it is right that I should be able to make decisions about my own body. I think it is right that women be involved on my behalf in the policies and decisions that will affect my life. I think it is right that socially, I am afforded the same respect as men.

But sadly, I can say that there is no one country in the world where all women can expect to see these rights. No country in the world can yet say that they achieved gender equality. These rights, I consider to be human rights, but I am one of the lucky ones.

My life is a sheer privilege because my parents didn’t love me less because I was born a daughter. My school did not limit me becuase I was a girl. My mentors didn't assume that I would go less far because I might give birth to a child one day. These influences were the gender equality ambassadors that made me who I am today. They may not know it, but they are the inadvertent feminists that are changing the world today. We need more of those.

And if you still hate the word, it is not the word that is important. It’s the idea and the ambition behind it, because not all women have received the same rights I have. In fact, statistically, very few have been.

In 1997, Hillary Clinton made a famous speech in Beijing about women’s rights. Sadly, many of the things that she wanted to change are still true today. But what stood out for me the most was that less than thirty percent of the audience were male. How can we effect change in the world when only half of it is invited or feel welcome to participate in the conversation?

Men, I would like to take this opportunity to extend your formal invitation. Gender equality is your issue, too. Because to date, I’ve seen my father’s role as a parent being valued less by society, despite my need of his presence as a child, as much as my mother’s. I’ve seen young men suffering from mental illness, unable to ask for help for fear it would make them less of a man. In fact, in the UK, suicide is the biggest killer of men between 20 to 49, eclipsing road accidents, cancer and coronary heart disease. I’ve seen men made fragile and insecure by a distorted sense of what constitutes male success. Men don’t have the benefits of equality, either.

We don’t often talk about men being imprisoned by gender stereotypes, but I can see that they are, and that when they are free, things will change for women as a natural consequence. If men don’t have to be aggressive in order to be accepted, women won’t feel compelled to be submissive. If men don´t have to control, women won´t have to be controlled.

Both men and women should feel free to be sensitive. Both men and women should feel free to be strong. It is time that we all perceive gender on a spectrum, instead of two sets of opposing ideals. If we stop defining each other by what we are not, and start defining ourselves by who we are, we can all be freer, and this is what HeForShe is about. It’s about freedom.

I want men to take up this mantle so that their daughters, sisters, and mothers can be free from prejudice, but also so that their sons have permission to be vulnerable and human too, reclaim those parts of themselves they abandoned, and in doing so, be a more true and complete version of themselves.

You might be thinking, „Who is this Harry Potter girl, and what is she doing speaking at the UN?” And, it’s a really good question. I’ve been asking myself the same thing. All I know is that I care about this problem, and I want to make it better. And, having seen what I’ve seen, and given the chance, I feel it is my responsibility to say something.

Statesman Edmund Burke said, „All that is needed for the forces of evil to triumph is for good men and women to do nothing.”

 In my nervousness for this speech and in my moments of doubt, I told myself firmly, “If not me, who? If not now, when?” If you have similar doubts when opportunities are presented to you, I hope those words will be helpful. Because the reality is that if we do nothing, it will take seventy-five years, or for me to be nearly 100, before women can expect to be paid the same as men for the same work. 15.5 million girls will be married in the next 16 years as children. And at current rates, it won't be until 2086 before all rural African girls can have a secondary education.

If you believe in equality, you might be one of those inadvertent feminists that I spoke of earlier, and for this, I applaud you. We are struggling for a uniting word, but the good news is, we have a uniting movement. It is called HeForShe. I invite you to step forward, to be seen and to ask yourself, „If not me, who? If not now, when?”

Thank you very, very much.


End Gender Violence

Český překlad

Dnes spouštíme kampaň s názvem HeForShe (OnProNi). Obracím se na vás, protože potřebujeme vaši pomoc. Chceme ukončit nerovnost pohlaví, a aby se nám to podařilo, potřebujeme, aby se zapojil každý. Toto je v OSN první kampaň svého druhu. Chceme se pokusit podnítit tolik mužů a chlapců, kolik je jen možné, aby se stali zastánci změny. A nechceme o tom jen mluvit. Chceme se pokusit zajistit, že to bude hmatatelné.

Byla jsem jmenována Velvyslankyní dobré vůle za UN Women (pozn.: organizace OSN pro ženská práva a rovnost pohlaví) před šesti měsíci. A čím víc jsem mluvila o feminismu, tím víc jsem si uvědomovala, že boj za ženská práva se až příliš často stal synonymem pro nenávist k mužům. Pokud je jedna věc, kterou vím s jistotou, tak to, že toto musí přestat.

Aby bylo jasno, definicí feminismu je přesvědčení, že muži a ženy by měli mít rovná práva a příležitosti. Je to teorie politické, ekonomické a společenské rovnosti pohlaví.

Otázky ohledně předpokladů vztahujících se k pohlaví jsem si začala pokládat už dávno. Když mi bylo osm, mátlo mě, že jsem byla označována za panovačnou, protože jsem chtěla režírovat divadelní hry, které jsme připravovali pro rodiče, zatímco chlapci nebyli. Ve čtrnácti jsem začala být sexualizována některými médii. V patnácti moje kamarádky začaly opouštět své milované sportovní týmy, protože nechtěly vypadat jako "mužatky". V osmnácti moji (mužští) kamarádi nebyli schopni vyjádřit své city.

Rozhodla jsem se, že jsem feministkou. A zdálo se mi to jednoduché. Ale můj nedávný výzkum mi ukázal, že feminismus se stal neoblíbeným slovem. Ženy si volí neidentifikovat se jako feministky. Patrně jsem v postavení žen, jejichž projev je považován za příliš silný, příliš agresivní, izolující a anti-mužský. Dokonce odpudivý. Proč se toto slovo stalo tak nepohodlným?

Jsem z Británie, a myslím si, že je správné, že dostávám zaplaceno stejně jako mé mužské protějšky. Myslím si, že je správné, že bych měla sama rozhodovat o svém vlastním těle. Myslím si, že je správné, aby mě ženy zastupovaly v politice a podílely se na rozhodnutích, která ovlivní můj život. Myslím si, že je správné, že jsem společensky stejně uznávaná jako muži.

Ale bohužel mohu říct, že není jediná země na světě, kde mohou všechny ženy očekávat tato práva. Ani jedna jediná země na světě ještě nemůže říct, že dosáhla rovnosti pohlaví. Tato práva považuji za lidská práva. Ale já jsem jedna z těch, které měly štěstí.

Můj život je čiré privilegium, protože mě rodiče nemilovali méně kvůli tomu, že jsem se narodila jako dcera. Moje škola mě neomezovala kvůli tomu, že jsem byla děvče. Moji učitelé nepředpokládali, že budu mířit méně vysoko proto, že bych jednou mohla porodit dítě. Tito lidé byli právě těmi vyslanci pro rovnost pohlaví, díky kterým jsem dnes tím, kým jsem. Možná to nevědí, ale oni jsou těmi neúmyslnými feministy, kteří dnes mění svět. Takových potřebujeme víc.

A pokud to slovo stále nenávidíte, slovo není to, co je důležité. Důležitá je idea a ambice, která za ním stojí. Protože ne všem ženám se dostalo stejných práv jako mně. Popravdě řečeno, statisticky se jich dostalo jen velmi málo ženám.

V roce 1997 pronesla Hillary Clinton v Pekingu slavnou řeč o ženských právech. Bohužel mnoho z věcí, které chtěla změnit, se dnes stále dějí. Ale co mě nejvíc bije do očí je to, že muži tvořili méně než 30% obecenstva. Jak můžeme ve světě dosáhnout změny, když pouze polovina z něj je pozvána nebo se cítí být vítána, aby se účastnila konverzace?

Muži, ráda bych využila této příležitosti k vašemu oficiálnímu pozvání. Rovnost pohlaví je i vaše věc. Protože dodnes vidím, že rodičovská role mého otce je společností pokládána za méně důležitou, než role mé matky, přestože jsem v dětství potřebovala jeho přítomnost úplně stejně jako matčinu. Viděla jsem mladé muže trpící duševní poruchou, kteří nebyli schopní požádat o pomoc ze strachu, že by to z nich dělalo méně muže. Faktem je, že ve Spojeném království je sebevražda největším zabijákem mužů mezi 20 a 49 lety, a převyšuje tak úmrtí způsobená dopravními nehodami, rakovinou i srdečními chorobami. Viděla jsem muže křehké a nejisté z pokrouceného smyslu pro to, co představuje mužský úspěch. Ani muži nemají výhody rovnosti.

Nemluvíme často o tom, že jsou muži svázáni genderovými stereotypy, ale já vidím, že jsou. A když od nich budou osvobozeni, věci se jako přirozený důsledek změní i pro ženy. Když muži nebudou muset být agresivní, aby byli akceptováni, ženy nebudou nuceny být podřízené. Když muži nebudou muset ovládat, ženy nebudou muset být ovládány.

Muži i ženy by měli mít svobodu být citliví. Muži i ženy by měli mít svobodu být silní. Je čas, abychom všichni na pohlaví pohlíželi jako na spektrum, namísto dvou souborů protichůdných ideálů. Pokud se přestaneme navzájem vymezovat tím, čím nejsme, a začneme se vymezovat tím, čím jsme, můžeme všichni být svobodnější. A o tom je HeForShe (OnProNi). Je to o svobodě.

Chci, aby se muži chopili této úlohy, a jejich dcery, sestry a matky mohly být osvobozeny od předsudků, ale také aby jejich synům bylo dovoleno být zranitelnými a lidskými, aby získali zpět své součásti, kterých se vzdali, a tímto aby se stali opravdovějšími a kompletnějšími verzemi sebe sama.

Možná si říkáte: "Kdo je tahle holka z Harryho Pottera a jak to, že mluví tady na schůzi OSN?" A je to velice dobrá otázka. Ptala jsem se sama sebe na to samé. Vše, co vím, je, že se zajímám o tento problém a chci to zlepšit. A s tím, co jsem viděla, a vzhledem k tomu, že jsem dostala možnost, cítím, že je má povinnost něco říci.

Státník Edmund Burke řekl: "Vše, co je potřeba k vítězství zla, je to, aby dobří lidé nic nedělali."

Když jsem byla z tohoto projevu nervózní a měla jsem pochyby, pevně jsem si řekla: "Když ne já, kdo? Když ne teď, kdy?" Pokud máte podobné pochybnosti, když se vám naskytne nějaká příležitost, doufám, že vám tato slova pomohou. Protože pravdou je, že pokud nic neuděláme, zabere 75 let, to by mi muselo být skoro sto, než budou ženy moci očekávat stejný plat jako muži za stejnou práci. 15,5 milionů dívek bude v příštích 16 letech provdáno jako děti. A současnou rychlostí se nestane dřív jak v roce 2086, že se všem venkovským africkým dívkám bude moci dostat vyššího vzdělání.

Pokud věříte v rovnost, můžete být jedním/jednou z těch neúmyslných feministů/feministek, o kterých jsem mluvila dříve, a za to vám tleskám. Zoufale potřebujeme jednotné slovo, ale dobrá zpráva je, že už máme jednotné hnutí. Jmenuje se HeForShe (OnProNi). Vyzývám vás, abyste vystoupili, abyste byli viděni, a abyste se sami sebe zeptali: "Když ne já, kdo? Když ne teď, kdy?" 

Velice vám děkuji2.

Analýza projevu

Obsah projevu i neverbální doprovod je vhodně uzpůsoben důležitosti jeho problematiky a působí seriózním dojmem. Watson v projevu představuje a propaguje kampaň HeforShe. Hlavní pozornost věnuje ženským právům a svým přesvědčením o jejich nároku na ně. Zamýšlí se nad problémy, které panují díky nerovnoprávnému postavení žen a mužů. Většinu řečeného demonstruje příklady toho, co sama zažila či viděla ve svém okolí. Tvrdí, že pokud by se rozdíly mezi pohlavími podařilo ztenčit či vyrovnat, měli by z toho prospěch i muži. Muže vyzývá k aktivnímu zapojení, neboť bez jejich přítomnosti nelze dosáhnout skutečné změny. Ve své argumentační rétorice se nezřídka opírá o závažně působící číselné hodnoty, které přispívají k naléhavosti potřeby řešení současné situace. Celou řečí se silně prolíná funkce agitační, která vyzývá obě pohlaví k překonávání genderových stereotypů a nalezení spolupráce, jenž dle ní může být stavebním kamenem procesu vedoucím k větší svobodě pro všechny.


Řečnické figury

Citace
Statesman Edmund Burke said, “All that is needed for the forces of evil to triumph is for good men and women to do nothing.”

Řečnická otázka
How can we effect change in the world when only half of it is invited or feel welcome to participate in the conversation?
Why has the word become such an uncomfortable one?
Who is this Harry Potter girl, and what is she doing speaking at the UN?
If not me, who? If not now, when?

Aluze
In 1997, Hillary Clinton made a famous speech in Beijing about women’s rights. Sadly, many of the things that she wanted to change are still true today.

Klimax
If you believe in equality, you might be one of those inadvertent feminists that I spoke of earlier, and for this, I applaud you. We are struggling for a uniting word, but the good news is, we have a uniting movement. It is called HeForShe. I invite you to step forward, to be seen and to ask yourself, “If not me, who? If not now, when?”

Anafora
I am from Britain, and I think it is right I am paid the same as my male counterparts. I think it is right that I should be able to make decisions about my own body. I think it is right that women be involved on my behalf in the policies and decisions that will affect my life. I think it is right that socially, I am afforded the same respect as men.

We want to end gender inequality, and to do this, we need everyone involved. This is the first campaign of its kind at the UN. We want to try to mobilize as many men and boys as possible to be advocates for change. And, we don’t just want to talk about it. We want to try and make sure that it’s tangible.

When I was 8, I was confused for being called bossy because I wanted to direct the plays that we would put on for our parents, but the boys were not. When at 14, I started to be sexualized by certain elements of the media. When at 15, my girlfriends started dropping out of sports teams because they didn’t want to appear muscly. When at 18, my male friends were unable to express their feelings.

Both men and women should feel free to be sensitive. Both men and women should feel free to be strong.

Enumerace
I’m among the ranks of women whose expressions are seen as too strong, too aggressive, isolating,and anti-men.

I want men to take up this mantle so that their daughters, sisters, and mothers can be free from prejudice, but also so that their sons have permission to be vulnerable and human too, reclaim those parts of themselves they abandoned, and in doing so, be a more true and complete version of themselves.

 It is the theory of the political, economic and social equality of the sexes.

Zpracováno jako seminární práce do předmětu Rétorika.

Zdroje:
1. United Nations.Emma Watson at the HeForShe Campaign 2014 - Official UN Video. In: Youtube [online]. Zveřejněno 21. 09. 2014 [vid. 2014-12-16]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=gkjW9PZBRfk
 2. Feministic girl. Projev Emmy Watson na schůzi v OSN 20.9. 2014  – překlad. In: Feministic girl [online]. September 26, 2014 [vid. 2014-12-16]. Dostupné z: http://feministicgirl.blog.cz/1409/projev-emmy-watson-na-schuzi-osn-20-9-2014-preklad