sobota 12. července 2014

Recenze knižní trilogie: Kruh, Spirála, Smyčka - Koji Suzuki 90 %

Chtěl jsem si po delší době u učebnic přečíst něco oddechového a od kamarádky s velmi podobným knižním vkusem dostal tip na autora Koji Suzukiho. Protože se jedná o spisovatele japonského, měl u mě automatický plusový bod. Zjistil jsem se, že je autorem poměrně známého hororu Kruh, jenž je úvodní částí volně navazující trilogie. Další části se jmenují Spirála a Smyčka. Dal jsem se do čtení Kruhu, během pár týdnů zdolal celou trilogii a rozhodl se, že k ní napíši souhrnnou recenzi.

Před lety jsem viděl americký remake úvodního dílus Naomi Watts,  který se  mi celkem líbil. Už si příliš nepamatuji obsah, ale utkvělo mi, že šlo spíše o atmosféru než vyprazdňování střev a hordy krve. A to já můžu. Pokud potřebujete osvěžení, tak věřte, že se jedná o onen film, ve kterém hrála důležitost malá holčička, která překonávala fyzikální zákony tím, že naprosto nebrala vážně svůj 2D formát a bezstarostně si vykračovala z televizní obrazovky. Byla přitom natolik děsivá a její přítomnost způsobovala takové nepříjemnosti, že byste ji nepustili k sobě do bytu, ani kdyby Vám slíbila, že vypere a navaří. Americký remake se od původní knihy i japonské (předloze věrné) verze filmu značně liší, což je dobrá zpráva minimálně pro ty, kteří americký remake viděli, zalíbil se jim, ale chtějí být napnutí ještě u knižní předlohy.

Piotr Dabrowski, The Ring (Koji Suzuki) (entry for the 50 Watts' Polish Book Cover Contest)
Foto CC BY 2.0: Will (Flickr)

Děj začíná ve chvíli, kdy reportér Asakawa vyšetřuje čtyři zdánlivě přirozená úmrtí. Asi nebude příliš velký spoiler, když prozradím, že se nakonec přirozenými býti neukážou. Asakawa se dostane k videokazetě, která diváka varuje, že ho do 7 dnů čeká smrt. Jaký videokazeta ukrývá smysl? Kdo a jak ji nahrál? Platí dané proroctví pro všechny bez výjimky? Lze se zachránit? Asakawa potřebuje celé věci přijít rychle na kloub, neboť se do nebezpečí dostává i on.

Celá trilogie odehrávající se až na část Smyčky výhradně v japonském prostředí, vyniká především fungující stísněnou a nehostinnou atmosférou. Autor dobře buduje napětí a ví, jak ho dávkovat. Hlavní postavu má každá kniha jinou, vždy se jedná o inteligentní muže. Jednají rozumně a situace, které jim osud přináší, řeší logickým způsobem. Poměrně dobře se mi dařilo s nimi ztotožňovat, jejich úděl už bych však příliš nést nechtěl. Přestože byli aktivními účastníky děje, vždy byli spíše v roli figurek na šachovnici, které jsou drženy dlouho v nevědomosti, zatímco „zlo“ za oponou koná svůj plán. Toto rozvrstvení vytvářelo napínavý dojem, kdy čtenář dychtí potom, aby hlavním hrdinům vše konečně zaklaplo do skládačky a přišel Aha-efekt, přičemž nebylo jasné, zda již nebude pozdě…

Ve svých sedmnácti letech Tomoko zatím nepoznala skutečný strach. Věděla ale, že určité druhy strachu se v lidské fantazii mohou rozrůstat samy od sebe. To musí být ono. Ano, o nic víc tu nejde. Až se otočím, nic tam nebude. Vůbec nic. Zatoužila se otočit. Chtěla se utvrdit v tom, že tam nic není, a dostat se z téhle situace. Ale opravdu tu nešlo o nic víc? Po ramenou jí přeběhlo hrozivé zamrazení, rozlilo se jí po zádech a začalo po páteři klouzat níž a níž. Tričko už měla promáčené studeným potem. Její tělo reagovalo příliš silně, než aby mohlo jít o pouhou představu. Neřekl někdo, že tělo je upřímnější než mysl? (Suzuki, 1991)

 Úvodní díl objasňuje s čím, že to vlastně máme co do činění, druhý stupňuje účinky vyjeveného (zvláště ho ocení biologové a příznivci šifrování) a třetí, který nabízí jistou paralelu s Matrixem, se zabývá otázkou, zda ještě existuje cesta zpět? Knihy řeší a pokládají morální otázky jako: Jsem ochoten kvůli záchraně sebe a pár svých blízkých obětovat bezpečnost celého světa či kde je hranice spravedlivé odplaty?

The Ring cosplayer at the 2014 Amazing Arizona Comic Con at the Phoenix Convention Center in Phoenix, Arizona.
Foto CC BY 2.0: Gage Skidmore (Flickr)

Jednotlivé díly jsou umně provázány a čtenář čtoucí volnou trilogii postupně si ji užije více, než čtenář, který nečte v přesné posloupnosti. Ač to také lze. Více se mi líbil díl úvodní a závěrečný, prostřední byl slabší, místy mu chybělo tempo. Rozuzlení na konci závěrečného dílu je v kontextu celé trilogie podáno smysluplně a nezklame.

Pro fanoušky hororů jasná volba, pokud máte navíc rádi Japonsko, už by měly být knihy ve Vaší poličce. Celkově je to tak někde mezi 80 a 90 %, asijská náklonnost ve mně směruje šipku nahoru.

Mé hodnocení: 90 %

Zdroj: SUZUKI, Kōji. Kruh. Vyd. 1. Překlad David Petrů. V Praze: Knižní klub, 2004, 254 s. ISBN 80-242-1249-8.

4 komentáře:

  1. Moc dobrá recenze, tak by to mělo vypadat! A jsem moc ráda, že vznikla na základě mého doporučení :)

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji! Doporučení nezklamalo, budu se těšit na další :)

    OdpovědětVymazat
  3. Super recenze, musím říct, žes mě asi nalákal :) A to i přesto, že mi americká verze Kruhu přišla spíš směšná než cokoli jinýho, ale o japonské jsem už od víc lidí slyšela, že je to trochu jiné kafe a o knižních předlohách to bude platit asi tím spíš. Jinak koukám, že se Tvé Já změnilo na kulturní, gratuluju ;) :))

    OdpovědětVymazat
  4. To rád slyším, jen do toho! Myslím, že to je styl, který máš taky ráda :). Ta Spirála je dost biologická, z medicínského pohledu určitě zajímavá. Já se teď pro porovnání podíval na tu americkou verzi Kruhu znovu a docela mě to bavilo... jasně, je to takový hodně zjednodušený na úkor psychologie postav, ale přijde mi to hodně povedený vizuálně a atmosféra tomu nechybí. Tu japonskou verzi už dávat nebudu, když se prý příliš neodlišuje od knihy. Já s tím názvem nebyl úplně spokojený, takhle to víc sedí k charakteru blogu :), dík!

    OdpovědětVymazat