pondělí 12. května 2014

Recenze knihy: Zmizelá - Gillian Flynn 80 %

Kolem třiačtyřicetileté americké spisovatelky psychothrillerů Gillian Flynn je v posledních letech docela mumraj. V roce 2006 úspěšně debutovala s knihou Ostré předměty, roku 2009 přibyly Temné kouty a zatím poslední dílo, které vyšlo roku 2012, nese název Zmizelá. Zmizelá je ze všech tří komerčně nejúspěšnější, v domovské Americe byla dokonce 2. nejprodávanější knihou roku 2012. U nás vyšla překladem minulý rok. Součástí propagace byla i masivní kampaň v pražském metru, kde jsem si knihy všiml já. Na plakátu vyhlížela sympatická tvář hnědovlásky s totožnou barvou očí (sama autorka) a slogan, který říkal něco ve smyslu, že tento psychothriller doporučuje i Stephen King. Zachtělo se mi zjistit, co se skrývá za nevinným kukučem oné ženy a knihu jsem si půjčil.
                                                                           
Příběh začíná při 5. výročí svatby Nicka a Amy. Pár žijící v předchozích letech v New Yorku ucítil na svých bedrech tíhu ekonomické krize společnou ztrátou zaměstnání a reagoval přestěhováním se na malé město na americkém jihu. Nick odsud pochází a má zde navíc těžce nemocné rodiče, o které je třeba pečovat. Sám nastalou situaci řeší otevřením baru se svojí sestrou Go, což byl vždy jeho sen. Amy je prozatím bez práce, díky finančnímu zaopatření si však s prací nikdy nemusela příliš lámat hlavu. Na její postavě je totiž založena série bestsellerů Úžasná Amy, napsaná jejími rodiči. Knihy vynesly značný zisk, ze kterého Amy také profitovala. Tato pohádka však v poslední době začíná nabírat trhliny, když se ukazuje, že si Amiiny rodiče žili nad poměry a požádají Nicka a Amy o půjčku, která dceřinu finanční rezervu téměř vyčerpá…

Koloběh ještě nepříjemnějších událostí roztočí zmizení Amy. Nick najde po svém příchodu prázdný dům, ve kterém je nepořádek, stopy po souboji, nechybí ani manželčina krev.

Přijela policie. Působilo to idylicky: já seděl na schodech, na stromě zpívali ptáci, z auta beze spěchu vystoupila mladá dvojice, jako by se stavili u známých na pikniku. Ještě dětičky, něco přes dvacet, sebejistí a nezajímaví, zvyklí chlácholit zneklidněné rodiče, když jejich dospívající ratolesti přetáhly vycházky.(Flynn, 2012, str. 48)

Okamžitě se spustí vyšetřování a s ním spousta otázek. Kam Amy zmizela? Měla nějaké nepřátele? Je ještě naživu? S postupujícím vyšetřováním se situace více zamotává, když se začíná ukazovat, že se Nick se nechová, jak by se k jeho situaci slušelo a nalezené důkazy směřují k jeho osobě…

Román je vyprávěn v ich-formě ze dvou pohledů. Průvodce příběhu nám celou dobu na přeskáčku dělají Nick a Amy. Sympatickými průvodci se nazvat nedají, autorka se však o jejich sympatičnost ani nesnaží. V příběhu jde především o brilantní psychologickou studii charakterů v narušeném manželství. Čeká nás více introspektivních myšlenkových pochodů než samotné akce. To mi naprosto vyhovovalo, ale uvědomuji si, že někomu díky tomu kniha sednout nemusí.


Reader 76 in the Dying Art of Reading series: Title: Gone Girl Author: Gillian Flynn Spotted: London overground at Sydenham
Foto CC - BY 2.0: Graig Freeman ( Flickr )

Flynn píše velice jistě a přesně ví, kam směřuje. Příběh obsahuje precizně budované zápletky, nechybí ani jeden velký šokující zvrat, který je bez větších logických trhlin, a tak skvěle funguje. Celé je to takové hodně americké, ve vyšetřování případu hrají velkou roli média a veřejné mínění. Významným prvkem je také autorčin cynický smysl pro humor. Co mi vadilo, byl fakt, že jsem v závěrečné třetině, kdy by měl příběh nejvíce gradovat, začal postrádat napětí. Akce je tam sice nejvíce, pro mě byla bohužel z velké části předvídatelná. Osobně se mi víc líbily první dvě třetiny, kdy se příběh rozjížděl a kladl více otázek, než odpovědí.

Po dočtení jsem se zamýšlel nad tím, čím to, že měla kniha tak ohromný úspěch. Jak jsem uvedl, kniha je důmyslnou studií charakterů. Přesněji řečeno, všeho možného duševního zla, které je v nás ukryto. V knize je demonstrováno, co se stane, když toto zlo nezvládáme zpracovat a ono se totálně utrhne ze řetězu. Dovedu si představit, že takové téma může být zajímavé i pro jiné čtenáře než jsem já, neboť zcela obnažuje, co se většinou snažíme skrývat.

V říjnu tohoto roku přijde do našich kin zfilmovaná verze. Má ji na starost David Fincher, který by měl být příslibem kvality, neboť k jeho dosavadním filmům se zatím bez výjimky nedá použít přívlastek slabý. Jsem zvědav, jak se s touto látkou popere.


Mezitím určitě sáhnu po další autorčině knize.

Mé hodnocení: 80 % 

Zdroj: FLYNN, Gillian. Zmizelá. Vyd. 1. Překlad Drahomíra Michnová. Praha: Knižní klub, 2013, 526 s. ISBN 978-802-4241-098.